Category: exkurze

Jak jsem byl v Brně

Metro! Brněnské METRO (z Vítkovic...)

Naskytla se mi příležitost podívat se do hlavního města moravského markrabského purkrabství, do Brna. Dlouho jsem tam nebyl, co tak pamatuju, naposledy nikdy, a tak jsem si řekl, že to teda zkusím. Alespoň otestuju jak na tom vlastně ti slováci jsou.

Cesta z Prágli do Brna po D1 byla jako když nůž nahřáté na 41.8°C nabírá máslo z lednice. Nevím co s tým všichni máte, polní čtyřproudé cesty nacházejó se i unás a jedna taková vede i do Prágli ze z Plzně. Takže v Krně byli jsme průměrnou rychlostí 260 km/h asi za hodinu a čtvrt s přestávkou na moč. Ty lidi jezděj jak hovada, v pravém pruhu se mi zdálo že celou dobu někdo stál!

Po přijetí do Brna (jo, jel jsem tam na strojírenskej veletrh) po nás mladá slovenská rodačka chtěla, že ať vysolíme 200 Kč za parkování, že to pohlídá. U vstupu do veleobřího výstavištního gigaplexu se pohybovalo pár indů, kteří prodávali lístky značně pod cenou (260 Kč lístek za 210), měli je graficky fixkami pěkně zpracované (i s cenou 210 Kčs), ale nešel jsem do teho.

Po vstupu do prvního z výstavištních paláců jsem s hrůzou zjistil, že ani jednoho z vystavovaných umělců neznám. Nicméně vystavovaní roboti převážně z kovu byli roztomilí, a někteří byli naprogramováni dokonce tak, že si toho dost udělali sami. Po chvilce rozkoukávání jsem si řekl, že si vychutnám nějakého Brňana a vyrukuju s otázkou „kde že tam mají metro“, jenže trochu mi to nevyšlo, protože oni tam fakt metro měli! (viz galerie dole) Metro bylo fajné, ale bylo jenom na ukázku, jak že to vlastně vypadá, což já ale vím. Každopádně metro měli a já smekám.

Když jsem celý schvácený dorazil asi po dvou minutách chůze do třináct metrů vzdáleného dalšího obřího pavilonu (!!!) tak jsem narazil na výstavu kluků od nás z ČVUT a naproti nim byli borci z VUT (to je okopírovaný ČVUT, Brněnský). No ale protože byli na domácí půdě, tak měli stánek větší a ve vystavovaný formuli měli v pneumatikách zapečených mnohem míň kamínků atd. atd…. Mimochodem, měli tam ještě jakýsi 3D scanner ruky, ale ten prý zrovna nefungoval, jak mi vysvětlila jiná slovenská rodačka z Brna, protože chvilku předtím než jsem se tam objevil prý přiběhl mýval a překousal jim drát. Inu, Brno.

Když jsem pak konečně asi kolem jedenáctý dostal hlad, rozhodl jsem se vyhledat nějaké občerstvovací restaurační zařízení. Kupodivu jsem hned na první pokus kápnul na jedno zcela úžasné. Bylo uvnitř pavilonu v patři a mělo vlastní terasu! Skvělé! Rozhodl jsem se usadit na terasu a objednat si pokrm. Po příchodu číšnice jsem si vyžádal jídelní lístek, ale byl jsem ujištěn, že jídlo se podává pouze UVNITŘ (!!!) ale „něco na pití“ si u ní mohu objednat. Inu objednal jsem si tedy „něco na pití“ (kurva kdo tohle říká? snad něco k pití, ne? doprdele!) odebral jsem se tedy „dovnitř“ s tím, že tam se již jíst smí a že pití mi donese. Po usazení uvnitř přiběhla jiná číšnice a že co prý si dám. Musel jsem ji upozornit, že už „dostávám“ od kolegyně, ale že si dám něco k jídlu. Vypadala spokojeně a odběhla. Po chvilce mi přinesla pití a smutnou zprávu: „Víte, my vlastně jídlo ještě nemáme, kuchaři to vlastně ještě nemají uvařený.“ Ale tak co, řekl jsem si, že pro jednou když už jsem v tom Brně, tak jim dám šanci a tu půlhodinu (jak slíbila mladá slovenka), než to dodělají, počkám. O tom, že jídlo stálo za hovno fritované v kýblu brolia) snad ani nemá smysl se zmiňovat… (Mimochodem pan slovenský domorodý číšník byl velice laskavý a nabídl mi možnost placení „v korunách, v ojrech, ale tuhle stravenku vám taky vezmu“)

Po vydařeném obědě jsem sestoupil do podzemí, kde se nacházely toalety, a tady musím vypíchnout pečlivost domorodců – zkurveně zasraných bylo jenom asi 60 % kabinek, ostatní zářily čistotou nebo jenom zachcaným prkýnkem.

Jako další věc mne zaujal výstavištní bus. Narazil jsem na něj náhodou, tedy jen na jeho „zastávku“. Interval jízd byl cca 20 minut (možná to je z toho důvodu, že tam bylo asi padesát miliard zastávek) a trasa kterou autobus jel, se dala pěšky projít asi za 8 minut vycházkové chůze. Ale jo, jsou světoví, mají výstavobus :))

Exkurze se mi nakonec velice líbila, jediné co mě mrzí je to, že když jsem se při odchodu loučil slušným „naskledanou“ tak na mě kluci u pokladen hleděli dost zmateně. No ale na vesnici se přeci zdraví každej, none?

Pár postřehů k proběhnuvšímu #4sqDayCZ v Praze na Ladronce

Zřejmě všichni moji čtenáři jsou zvyklí na to, že jsem hater a failhunter, ale dovolte mi to pro jednou změnit a začít tím, co se mi na třetím přažském fórskvér dni líbilo. Na hejty a fajly bude dost času později a nebo kousek níž.

O tom co je Foursquare Day je asi zbytečný se rozepisovat, ale jen pro formu: jedná se o akci lidí, co hrajou foursquare a jednou za rok (obvykle blízko data 16.4. – to jakože four squared nebo tak něco) se sejdou a hromadně se čeknou (a získají jakésik odznáčky), případně mají připravený nějaký další program.

Foursquare Day v Praze na Ladronce letos podle dostupných informací připravili @matesola a @hassmanm. Co jsem dále zjistil tak se nějaký čas pilo na @mallcz, tedy mám na mysli že pitivo po nějakou dobu sponzoroval obchod Mall. Co mě HODNĚ potěšilo bylo to, že letos (oproti loňsku) bylo sponzorováno i nealkoholické pití. Díky za to.

Další věc co mě potěšila byla přidružená výroba 4sq vizitek, což zřejmě organizoval @vaclavlohr a jeho @akcnitym. Tohle byl vážně super nápad, vizitka (kterou si můžete nechat dodatečně vygenerovat zde) se mi pekelně líbí a děkuju.

Skoro poslední věc co se mi letos líbila, byl bowlingový turnaj. Organizace, zápis, tabulky výsledků, spoluhráči a hlavně náš kapitán – všechno bylo super. To že náš team skončil poslední na tom nic nemění, byla to extrémní prča a myslím, že jsme si to všichni z #KVjets užili stejně jako kdybychom vyhráli xD

Ještě jedna věc mě potěšila – setkání se známými z twitteru a foursquaru. Některá setkání byla krátká, jiná o malinko delší a některá byla velmi překvapivá. Dokonce některá setkání byla takzvaně naslepo a napoprvé :))

No a nyní snad ještě krátce k věcem co se mi pranic nelíbily:

  • prostory – pro 148 lidí naprosto nedostačující – FAIL
  • obsluha – občas to vypadalo, že by bylo příjemnější dostat kopanec do koulí než mluvit s panem Ladronkou
  • ceny jídel na grilu – WHAT THE kurva FUCK? kilo za masíčko o velikosti rozpůlený pětikoruny???
  • karaoke – nejprv prznění skupiny ABBA (kdy kurva lidem dojde, že některý písničky se ale opravdu nehodí nabízet jako karaoke) hromadou společensky unavených… lidí…? heh! no a o nejasných pravidlech soutěže raději nemluvě

Díky za možnost se zúčastnit.

Jak jsem byl na tiskové konferenci @O2_cz o #O2guruCZ (zadarmo a bylo to fajn:)

Z nějakých záhadných a nepochopitelných důvodů si mě zřejmě oblíbili členové Guru teamu společnosti O2 a pozvali mě na jejich tiskovou konferenci, kde se měla představit nová koncepce Guruování. Zprvu jsem si tedy myslel, že je to nějaká finta a kdesi za rohem dostanu přes držku – čemuž bych se opravdu vůbec nedivil. Nicméně pozvání dostalo i pár dalších twitteristů, včetně mé @Kassycky (u ní to ale chápu, poněvadž ona je alespoň krásná:) a tak jsem šel.

Jak to probíhalo? Po příchodu do Yasmin hotelu nás milé recepční našly na checklistu s přípiskem blogger a poté vpustily do připravené tiskové místnosti. Zde nás mile uvítal mluvčí O2 mistr Hany Farghali a my s Kassyckou jsme se usadili. Na tomhle místě bych chtěl poprvé pochválit parádně připravený catering – došlo na mou oblíbenou Light Colu a hlavně Oranginu!

Po usazení všech pozvaných nám mistr Farghali představil přednášející, některé přísedící a dva připravené O2 Guru, (kteří se zřejmě věnovali hlavně nabíjení vybitých mobilů účastníků :) V tuto chvíli nás na twitteru uvítal i účet O2 a požádal abychom tweetovali o tom, jak se nám tam líbí.

Jako první promluvil pan Jiří Dvorjančanský, který mluvil převážně o penetracích, penetrování a různých dalších způsobech penetrace. Dále vystoupil pan Jan Karas, který všechny pobavil svým výrokem o tom, že díky O2 Gurus už nemusí hodiny vysvětlovat cosi na mobilu své tchyni. Subjektivně hodnoceno byla jeho přednáška nejlepší, nebál se interagovat s publikem a bylo vidět, že to není žádný suchar. Jako poslední promluvil pan Lukáš Antoš. Pro mě osobně byla jeho přednáška velkým zklamáním, protože číst text z prezentace otočený čelem k plátnu a ještě některé části vět opakovat, za to by na střední škole, kam jsem měl tu čest chodit, dostal přinejlepším kopanec do holeně. Jo a asi i četl cosik o tom, že se natáčely jakésik klipy v JAR a že tam bude hrát goldfinger nebo podobná ryba. A že reklamní spot má úžasných 45 sekund. Z toho jsme jistě všichni odvařeni…

Následoval prostor pro otázky a protože se nikdo k ničemu neměl, tak jsem serii dotazů odstartoval já a to dotazem na akci kterou jistě dobře znáte – #uzvimproc. Zeptal jsem se, zda O2 plánuje touto cestou zapůjčovat další NOVÉ smartphony lidem, se kterými komunikují na twitteru, na vyzkoušení. Odpovědi se zhostil pán, který byl představen jako ten-kdo-se-stará-o-data, a odpověděl kladně. Dokonce řekl, že tato akce se velmi osvědčila a proto s ní do budoucna určitě počítá.

Poté se rozhoupali i další účastníci, proběhlo pár dotazů a odpovědí, načež mistr Farghali pustil vtipné home-video z O2 prodejen, kde se jakýsi redaktor ptal lidí na jejich názor na O2 Guru. 99% odpovědí začínalo slovy „TAK URČITĚĚĚĚĚĚ…“ čehož se nedalo nepovšimnout a tak toto video odbouralo i nejsucharštější účastníky tiskovky k bujarému smíchu.

Po skončení této části konferenčky si mě odchytly slečny z O2 Guru Teamu, a příjemně jsme pokecali. Dokonce jsem se dozvěděl, že se možná chystá PENETRACE O2 na další sociální síť, kterou spousta z nás používá. Víc ale prozradit bohužel nesmím, pač jsem o to byl požádán. Ostatně na podrobnosti se budete moct zeptat sami, protože byla přislíbena účast O2 Guru na pražském #4sqDay.

Při odchodu z prezentačky se konalo další příjemné překvapení – každý účastník dostal do ruky O2 igelitku s flašou vína a fleškou (to jako USB flash disk). V mojí tašce jako na potvoru fleška chyběla, nicméně flaška byla a tak se alespoň zmastím xD Na recepci jsme byli nasměrováni k pokročilému pohoštění a zde bych rád podruhé poděkoval za výborně připravený ketering – málokdy se najím zadarmiko tak dobře :-D

Po jídle jsme s Kassyckou ještě jednou zasedli s holkama z O2 Gurus na menší pokec, pořídili fotku pro Kassynčin blog (kde mimojiné čekejte v nejbližších dnech rovněž zápis z jednání) a pak jsme se ještě zastavili u party lidí z twitteru.

Noa pak už jenom konec šmitec a flašky do humidoru! :) Dík za pozvání a zase příště… snad xD

Freezing Prague 2011

Včera jsem se čirou náhodou po pozvání skrzeva facebook dostal na prímovní akci jménem Freezing Prague 2011. Pro ty co vůbec neví o co jde – svolá se co možná největší skupina lidí na určité místo a v předem stanovený čas se tito lidé přestanou hýbat uprostřed toho co právě dělali. Tyto akce jsou velice populární po celém světě a včera se jedna konala právě v Praze, na Hlavním nádraží. Já jsem se zúčastnil jako divák a amatérský kameraman (video viz níže). Bylo to fajn, hlavák byl plný lidí, někteří však podle mého názoru freezovali čtvrt hodiny před akcí (prostě postávalo spoustu skoro nehybných hloučků) nicméně nakonec se celá akce docela povedla. Trochu se snažili výsledný dojem pokazit pitomečci, kteří po rozmrznutí začli tleskat a výskat, ale co taky můžete čekat od omladiny svolané přes facebook, že…

Jsem slavnej! Díky @jiproch

Ani nevím jak se to stalo, ale nějakým zázrakem si mě @jiproch vybral do svého seriálu o českých twitteristech „10 otázek pro…„. Důvody proč tak učinil neznám, ale protože tenhle jeho projekt sleduju už delší dobu, tak jsem pozvání s potěšením přijal. Při sepisování odpovědí jsem byl patřičně nervosní, protože je to fakt něco takovéhle pozvání, ale protože jsem již velký chlapec tak jsem do toho šlápnul a bylo to xD Jak dopadl výsledek se můžete pokochat zde. Ještě jednou díky, @jiproch’u :)

P.S.: Je to již druhá zmínka o mně na internetu, první byla o mém „projektu 53“ (který STÁLE ještě běží :) na projekt365.cz. Toto jsem ale nijak ovlivnit nemohl, navíc jsem se o tom dozvěděl až později a zcela náhodou…

P.P.S.: Nově zde na mém blogu naleznete prolink na Jiprochův blog, který jsem zařadil, nevím proč až teď, mezi své oblíbené blogy které sleduji.

Takže bacha na mě, jsem teď docela hodně slavnej, a vůbec se nebudu bát #to na vás použít xD