Tag: fail

Jasně že žiju, volové!

soník

V poslední době se vůbec nemnoží otázky co jako je, vo co de a jestli vůbec žiju. Zdá se, že čím dál větší množství lidí odpověď na tuhle palčivou otázku vůbec nezajímá. No tak teda dobře, řikám si, tady to máte: žiju a hrozně zajímavě píšu dál. Z Prahy sem zdrh a mám teď plno práce s tříděním porna který přibejvá snad ještě rychleji než kdy dřív, sortuju taky hodně ruský bouračky na YouTubu a mám plnou hlavu mixů MC Miloshe. Jediný co je nahovno je, že už nemám ani na noviny a tak si prostě žádnej tištěnej cajtung nemužu dovolit. Teda chtěl jsem říct že jsem staromódní a zvostanu u onlajnovýho, kurva, pač se na ajpedě líp čte. A je to mnohem víc svak.

Je potřeba si přiznat, že dovopravdy vznikaj tlaky a narážky jako že sem vyměk a že už mě nic nesere a tak dál, takže pro tyhle kverulanty bych rád podotknul, že sem naopak vytvrdnul a namátkou vyberu pár věcí, který mě poslední dobou fakt serou:

Aby to nevypadalo že nemám na srdci nic pozitivního a že si furt jenom blbě stěžuju, tak vám vokážu taky seznam věcí, ze kterých mám upřímnou radost:

Jak je vidět, jsem to stále já, pořád při smyslech a s pořád ostře nabřitceným humrem. Soník ruleZ, jasný volové?

Všechny nás zajímá #rekonstrukce D1

Je to tak. Všichni si na tom přihřejvaj polívčičku, dělaj speciální weby a tak dále. A já musim taky. D1 jsem použil dvakrát. Jednou, když jsem jel do OBRNA a podruhý, když jsem jel tamodsud zpátky (měli tam metro). Twitter používám denně. Média na twitteru si myslí, že když někdo používá twitter, musí používat stejně často D1. A teď vám řeknu tajemství – není to tak. Většina lidí z twitteru co znám na dé jedničku sere. Je fakt, že každej na to sere z různý vejšky, ale stejně na to sere. Možná je na čase, si to uvědomit a začít se věnovat něčemu důležitějšímu. Co třeba vyvolat nějakou „vládní krizi“ aby v létě nebyla nuda? Cokoliv, hlavně se na tu dálnici už vyserte prosím. Jo a hlavně už pusťte Ratha. Nebo ten je na řadě na titulní stránku až za tejden.

Jak mě nasrali v @O2_CZ #O2EC – klasický #fail

WP_003257

Na začátek bych všechny opět rád upozornil, že slova si dvakrát nevybírám. Píšu je jak přicházejí, tak bacha ať nepřijdete o iluze. Ale nyní už k dnešnímu příběhu.

Dneska zhruba ve dvě hodiny vyslali na twitter borci z @O2_cz tweet, ve kterém slibovali seminář o aplikacích do mobilu pro sportovce. To mě zaujalo. Nejsem sice žádnej extrémní sportovec, ale nějakej ten pátek už svoje pidivýkony zaznamenávám pomocí programu Endomondo. A v O2EC jsem též ještě nebyl. Tak jsem si řekl, že bych se docela rád dozvěděl něco nového od EXPERTŮ a zároveň si prohlédnul supadupavystajlované Experience Centre. Kdybych se já DEBIL rozhodnul raději zůstat v práci!!!

Po příchodu domů jsem udělal další chybu – přemluvil jsem spolubydlícího aby se jel mrknout se mnou… O cestě metrem ze Smícháče (ano, přestěhoval jsem se) nemá smysl mluvit; za to, že lidi v MHD smrdí jako prasata borci od O2 fakt nemůžou, to zase prr :) Na Chodov jsme přijeli před tři čtvrtě na šest a po chvilce hledání už jsme byli v O2EC. To bylo 17:42. A teď začala ta pravá sranda. Protože do začátku semináře zbývalo skoro 20 minut, rozhodl jsem se je využít a poptat se na pevné připojení k internetu v mém novém bydlišti. Se stejným problémem jsem se před pár dny obrátil na experty v O2 prodejně na Andělu, kde mi sdělili, že lokalita Smíchov má vyplněnou kapacitu a že o rychlosti vyšší než stávající (6Mbps) si mohu nechat zdát.

Abych se ujistil, že levá ruka ví co dělá pravá, čemuž u O2 občas nebývá, poptal jsem se právě na možnost navýšení rychlosti připojení u slečny který si mne převzala v O2EC. Měl jsem k disposici stejné údaje – jméno majitelky, rok narození a adresu „přípojky“. To co na Andělu nebyl problém zjistit v Chodově neuměli. Odmítli mi s danými údaji co jsem mohl poskytnout sdělit bližší info o připojení. Poté co jsem obsluze vysvětlil, že na Andělu to zjistit šlo a že mi tamní zaměstnanec sdělil cosi o naplnění kapacity se do mého rozhovoru s O2 slečnou začal míchat jakýsi O2 znalec, který mi po mé nenápadné zmínce o tom, že se asi budu muset obrátit na konkurenci vcelku arogantně sdělil, že tak jako tak mám smůlu, PROTOŽE KONKURENCE PŘECI POUŽÍVÁ JEJICH DRÁTY. Musel jsem tohoto příjemného pána ujistit o tom, že existují i jiné druhy připojení než je jejich metalická dvoulinka a pak jsem se s ním přestal bavit a zeptal se O2 slečny na seminář. Ta mne odkázala na přítomnou O2 Guru slečnu. Že to má na starosti ona, že prý se mám domluvit s ní, až obslouží zákazníka, který u ní byl. Řekl jsem OK a šel jsem se se spolubydlícím projít po rozlehlém Experience Centre a číhal jsem na O2 Guru.

V 18 hodin a 14 minut za námi přišla O2 Guru slečna (protože to evidentně měla cestou na WC) s tím, že jestli čekáme na seminář a že jestli ještě chvilku počkáme, že jenom nějakému pánovi přenese kontakty. A zda si nedáme vodu. Slíbili jsme, že chvilku strpení ještě mít budeme, chvilku počkáme a vodu nechceme. O2 Guru zmizela. Po jejím příchodu zpět po cca 5 minutách se věnovala zákazníkovi a zřejmě přenášela kontakty. Nevěnoval jsem tomu příliš pozornosti a prohlížel jsem si vystavené přístroje.

Po nějakém čase jsem zaznamenal, že O2 Guru se věnuje zcela jinému dalšímu zákazníkovi a na nás nebo nějaký seminář nemá ani pomyšlení. Kouknul jsem na hodinky. Bylo 18:34. Za halasného „Nashledanou, velice vám děkujeme“ jsme se odporoučeli.

Co z toho plyne? Nic jiného, než že O2 na nás sralo, sere a srát bude. Milé O2, takovéhle chování a semináře si laskavě strčte do prdele. S tím, že bych do vašeho expyčyence centra jel ještě někdy hodinu do zkurvenýho Chodova se můžete rozloučit. A s tím, že bych o vás ještě někdy promluvil v dobrém taky. To že jste se ke mně chovali jako k hadru, na to jsem od vás víceméně zvyklý, platím vám, tak co se mnou taky, že… Ale to, že jste mne ztrapnili před mým kamarádem, kterého jsem táhnul na smradlavej Chodov, kterému jsem slíbil super zážitek a zjištění nových informací, to vám teda fakt neodpustím.

N A S R A T!

Slovníček pojmů českého twitteru

615887_4362767515475_1318499716_o[1]

Sebrané spisy neoficiálních pojmů, na které můžete narazit při broděním se českým twitterem aneb pokud vás někdo napomene, že se chováte následovně, pak to znamená, že:

  • majkrosonykuješ – jsi neustále negativní, na všem hledáš chyby a neúnavně na ně upozorňuješ i přes nezájem napříč twitterovským spektrem, ofc že vše na co takhle upozorníš bys zvládnul lépe sám, ale samozřejmě na to nemáš čas, protože se jistě zabýváš mnohem důležitějšími činnostmi; pro vyjádření tvého nechutenství pro kupu sprostých slov daleko nechodíš
  • oščádaluješ – vměšuješ se do diskuse o tématu o kterém víš naprosté hovno, ale mermomocí máš potřebu se vyjádřit, pokud na tebe ostatní nereagují jsi schopen otravovat donekonečna, případně vyhrožovat; více k tomuto tématu viz link „Oščádal rule
  • grudluješ – jsi velký frajer, mažeš mentions abys měl ubercool poměr followers/tweets a radíš to všem, kteří na tobě mohou oči a uši nechat, protože jsi velký vtipný bůh; to že si neumíš objednat jízdenku z mobilu na tom nic nezmění
  • hulánuješ – máš svůj neměnný styl a pevný názor, jakoukoli novou technologii naprosto haníš, dokavad ji nezačne používat tvoje milovaná softwarověhardwarová firma; zmíní-li se o tobě někdo na twitteru ve smyslu že s tebou nesouhlasí tak jej okamžitě zablokuješ, protože takový nýmand nemá na planetě twitter co pohledávat
  • čermákuješ – zneužíváš toho, že se na tebe díky tvojí „slávě“ v počátcích twitteru v čechách nabalila neskutečná horda followers a každý den jim kladeš převelice důležité otázky, které následně přetavíš v „seriozní“ článek s náhodně špatně napsanými odkazy a shrábneš smetánku; to celé samozřejmě prokládáš nesmírně vtipnými příhodami z natáčení
  • losekootuješ – všemu hodně rozumíš a ve všem můžeš všechny hned okamžitě z fleku školit; necháváš si za to samozřejmě solidně cálovat; a následně jdeš výdělek prochlastat se supadupa selebritama z háj sosájety a nezapomínáš přidat pár lechtivých drunktvítů a samozřejmě také „pocitových“ tvítečků
  • jiprochuješ – dalo by se říct, že jsi takový dobrosrdečný hodný český kapitán Obvious
  • fremíš – vytváříš neskutečněně zajímavé vidcasty, na kterých se zaobíráš hlubokými světovými problémy a nebo jen tak pomalu usrkáváš svařák z kelímku… celý… a ještě tam zbyla kapička…
  • štefanszabíš – píšeš o každém vagonu kterým měl jsi tu čest jet, o každém autobuse, který pohostil tvůj zadek, o spoustě čupr prdelek bez podprsenek co denně potkáváš, o telefonním seznamu narvaném čísly těchto klisniček a podobně; zkrátka jsi nespoutaný dravec jezdící hromadnými prostředky a na každém prstu máš namotáno tisíc samic; o tom že jsi všude byl a všechno znáš netřeba diskutovat

Máte-li kdo další návrhy, prosím napište mi je do komentářů, milerád je doplním a společně tak vytvoříme ucelenější slovník.

Závazná pravidla facebooku aneb chovejte se tak kurva!

Co bych vám dlouho povídal – po zjištění rekordní návštěvnosti mého článku s pravidly jak se chovat na twitteru jsem se rozhodl ještě se chvilku povozit na vlně pseudopopularity a napsat podobně kontroverzní článek. Námět k napsání tohoto mi vnukla moje můza @Kassycka (sledujte i její blog). Takže jak se chovat na facebooku:

  1. základem je posbírat co nejvíc přátel, z keců že to není to samý jako sbírání pokemonů si nic nedělejte
  2. pokud máte nasbíráno dost PŘÁTEL, začněte hrát fejzbukové hry a všechny své přátele o tom informujte – většina FB her k tomu má svoje super udělátko, kterým informuje o každé narozené ovečce nebo zasazené mrkvičce a zároveň zve k prohlídce pěstebního chlívku či políčka a založení vlastního
  3. jakmile máte ve svém profilu dostatečný počet her, začnete připojovat další aplikace typu RunKeeper, NikeRunning, Foursquare, Last.fm a udělte jim co největší práva, hlavně neomezený přístup k informacím a zveřejňování příspěvků vaším jménem. Neumíte si představit, kolik přátel zajímá vaše poslední poslouchaná písnička, kde jste čeknutí, kolik jste uběhli apod. Další přátelé se na vás budou nabalovat!
  4. aby váš profil nebyl jednotvárným feedem „strojových“ updatů z aplikací, okořeňte vaši zeď/timeline občas nějakým zajímavým statusem typu: „razim ven!“, „dneska pohoooooda“, „jebe miiii jejejejejbemiiiii“, „černý rybíz, mňamka“, „směr práce/domov/DiSqOtHeQa“ nebo „miluju, on ví“ a podobně. Opravdu je to kchůl a budete stajloví
  5. pokud používáte youtube, propojte si ho s FB – po každém lajku nějakého videa ho nebudete muset zdlouhavě manuálně sdílet na zeď/tajmlajn. Pokud občas projíždíte tubu stylem „dneska lajknu všechny videjíčka co potkám“ vaši přátelé vás budou milovat – tvoříte jim přeci kvalitní obsah!
  6. fotky – nahrávejte kvanta fotek z kaleb a všechny na nich označujte, na to jestli na fotce všichni označení opravdu ve skutečnosti jsou vůbec nehleďte, prostě označujte, a každému albu nezapomeňte přiřadit jednoduše zapamatovatelný název, typicky: „*****——::::::KCHALbitchKA u KCHÁJÍQA::::::::——-*****“
  7. pokud vám pořád ještě automaticky nepřibývají přátelé tempem deset/den, je čas na vystajlovanou profilovku: snězte prošlou konzervu s bravčovym masem a zapijte ajskofíčkem od číňana, počkejte až začne působit, vběhněte do koupelky, znehodnoťte mísu a ještě než použijete hajzlpapír je potřeba přiběhnout k zrcadlu a vhodným úhlem celou tu spoušť nafotit včetně obličeje s dakfejsově vyšpulenými rtíky a pohledem malého přejetého pejska, třešničkou na dortu pak je přidání obrázku vámi aktuálně oblíbeného seriálu vylepšeného srdíčky v malování jako „úvodní fotku“ na tajmlajně. Budete neodolatelní
  8. nebojte se skupin, kdo dnes není v padesáti fejzbůkových skupinách, ten má mrtvý profil. Vyhledejte a vlezte do všech skupin, které vám alespoň vzdáleně přijdou supercool a informujte o nich na zdi své přátele. Pokud to nikoho nezaujme, nic není ztraceno. Je potřeba vytvořit dostatečné množství vlastních skupin s poťouchlými jmény, do nich pak můžete své přátele přidat i bez jejich svolení!
  9. pokud je vám smutno/máte natrženou slezinu/zemřel vám křeček/našli jste ve dřezu pavouka, dejte si do statusu smutnej smajlík. Pokud se vás někdo z vašich milionů přátel zeptá co se jako kurva děje, odpovězte, že na fejzbůku to řešit nebudete a že by to stejně nepochopil. Budete tajemným hrdinou.
  10. pokud potkáte některého z vašich přátel v sámošce/u číňana/v zet márketu apod. a a) nemáte ho v prátelích, tak po příchodu domů okamžitě posílejte žádost o přátelství následovanou ŠŤOUCHNUTÍM a FB zprávou o tom, jak vám dotyčný zkazil den – nemohli jste se s ním přeci checknout v krámku! b) máte ho v přátelích, dělejte, že ho nevidíte a na jeho FB zdi mu po příchodu domů drsně naznačte, že takhle jako ne, že pokud vás nebude zdravit v sámošce, tak si ho odeberete z rodinných příslušníků na FB

Jako kdekoli, kde vyjde „dvojka“ očekávám i zde krutopřísné hodnocení, že na „jedničku“ to nemá. Já to vím. Ani mít nemůže – jde přeci o FB :) Slibuju že u „trojky“ věnované sociální síti Google+ se rovněž ani nepousmějete.